6. května 2016
ACHO
AKTUALIZUJEME - Z Haiti do Česka. Sestra Renee je tu. „Děkuji za vaše srdce a za to, že nám nasloucháte,“ ozývá se chodbou zábřežské základní školy i jednotlivými třídami. Do školního rozhlasu nehovoří nikdo z kantorů, je slyšet hlas misionářky Renee Quadros. Poté, co školákům přiblížila život na Haiti, předali jí dárkový poukaz v hodnotě 10 000 korun. Tím zajistili pitnou vodu pro zhruba 600 dětí, které docházejí do haitské školy v Gonaives.
Pátek 6. května - Zábřeh
Peníze od dětí zajistí pitnou vodu na 8 týdnů
Beseda o životě na Haiti začíná v zábřežské škole krátce po osmé hodině ráno. Na sestru tam čekají desítky žáků osmých a devátých tříd. Brzy mají představu o tom, jaké to je žít na Haiti. V letech 2004 a 2008 udeřil na Haiti silný hurikán a zaplavil celé město. Renee ukazuje fotografii dvoupatrového domu, který sotva stojí. Celý byl tehdy pod vodou. Další snímek zachycuje tržiště. Podle sestry bývá plné lidí sedm dní v týdnu. „Haiťané chodí nakupovat každý den a po troškách. Na větší nákup totiž nemají peníze,“ zdůvodní sestra.
Dále vypráví o své práci vedoucí centra v Gonaives, kde pomáhá běžným Haiťanům. Součástí centra je i škola, do které dochází šest set dětí z chudinských oblastí. Část areálu je vidět na dalším snímku, i s nádrží na pitnou vodu. Ta totiž v Gonaives neteče. Děti ze Zábřehu se rozhodly s problémem pomoct a pustily se do projektu Voda pro Haiti. „Původně šlo o chemický projekt, kdy jsme se studenty zkoumali například chemické složení vody. Postupně však přibývaly další aktivity – foto soutěž, exkurze do vodáren, čistíren odpadních vod nebo vodních elektráren,“ přibližuje za školu Pavlína Hamplová. Zábřežští žáci prodávali ve škole za symbolickou částku hrníček pitné vody a vlastnoručně vyrobené cukroví. Společně se jim podařilo vybrat 10 000 korun. V pátek je předávají sestře Renee osobně.
Pro Renee to představuje velkou pomoc. „Ne každý si může dovolit vlastní cisternu, proto si někteří lidé musí kupovat balenou vodu, která je však často předražená. Díky vašemu daru budeme mít pitnou vodu pro školu s šesti sty žáky na celých osm týdnů!“ Raduje se sestra.
Z jedné školy do druhé. Další zastávkou je Droždín.
Moc se těšíme na Tvůj dopis. Píší Idonelovi do Bae de Henne děti z droždínské školy. Chlapce podporují už dlouhá léta, dostal se tak až do osmé třídy. Díky setkání se sestrou Renee a promítání fotografií se školáci v pátek dozvídají nejeden detail ze života v ostrovním státě v Karibiku.
Droždínští očekávají od setkání s misionářkou z Haiti hodně. „Zajímá mě, jak se na Haiti žije, jak to tam vypadá a jací jsou tam lidé,“ těší se čtvrťačka Agátka. Dívenka vedle ní hned hlásí, že posílají dopis Idonelovi. „Psal nám o jakémsi autobusu tap tap a mě by zajímalo, co to znamená,“ dodává Anička. Idonel dřív chodíval do školy pěšky a cesta mu trvala jednu hodinu. Nyní si už může vzít autobus. A co to tedy znamená „tap tap“? „Jedná se o malou dodávku, na kterou mávnete a ona vám zastaví,“ vysvětluje sestra.
Při promítání zaujala malé posluchače motorka, která slouží na Haiti jako taxi. Mnozí mladí Haiťané si na ni půjčují peníze, a pak si jízdami vydělávají peníze. „Motorka je sice malá, ale vejde se toho na ni hodně. Za řidiče se posadí další dva lidé se zavazadly, kuřaty nebo i kozou,“ usmívá se Renee.
Beseda dává přítomným nahlédnout do života obyčejných lidí. Zatímco skoro celá třída se přihlásí při otázce, kdo má vlastní pokoj, Haiťané vegetují v domku o jediné místnosti. Tento „pokoj“ je koupelnou, kuchyní i ložnicí v jednom. Přebývá v něm celá rodina, ta je mnohdy početná. „Haiťané získávají oheň na vaření pomocí dřevěného uhlí, které neuvěřitelně moc čadí. V zakouřeném prostoru pak i přespávají,“ popisuje dál Renee.
Děti pálí jednu otázku za druhou.
Je na Haiti policie? (ano, policisté jsou vidět v ulicích, ale když je potřebujete, neočekávejte, že vám pomůžou)
Kolik je tam stupňů? (teplota vyšplhá i na 48 °C, v noci se ochladí na 20 °C)
A proč má ten trhovec v horku pletenou čepici? (na prudkém slunci potřebuje pokrývku hlavy, ale může si vzít jen to, co má)
A jak často tam prší? (poslední dva roky téměř neprší a země usychá, nic na ní neroste)
Na závěr děti předávají svůj dopis adresovaný haitskému adoptivnímu žákovi, Renee odmění bouřlivým potleskem. „Je úžasné, že myslíte na lidi na dalekém Haiti,“ oceňuje sestra.
Text: Karolína Opatřilová, ACHO a stážisté projektu Blíž lidem
Foto: Eva Štefková, ACHO
Z Haiti do Česka. Sestra Renee je tu I
Z Haiti do Česka. Sestra Renee je tu II
