Postní almužna: má smysl být dobrý, snažit se, pomáhat…
28. února 2019 ACHO

Postní almužna: má smysl být dobrý, snažit se, pomáhat…

Arcidiecéze olomoucká – Rodiny, kterým hrozilo, že jim vypnou elektřinu či plyn. Maminky samoživitelky, které neměly peníze na školní pomůcky nebo obědy pro své děti. Lidé bez domova. A také cizinci, kteří narazili na podvodníka a přišli tak o peníze, střechu nad hlavou i jídlo. Například takovým lidem loni pomáhaly Charity v Arcidiecézi olomoucké (Olomoucký, Zlínský a část Pardubického a Jihomoravského kraje) za příspěvky z Postní almužny. Lidé dobré vůle do postních krabiček přispěli více než 2 300 000 korunami. Mnozí z nich si budou odříkat za potřebné i letos. V těchto dnech již míří do kostelů v Arcidiecézi olomoucké přes 24 500 postniček. Lidé si je vyzvednou o Popeleční středě (6. března) nebo první Postní neděli (10. března)...

Postem se člověk dobrovolně zříká něčeho, co by si mohl dopřát, ale co nepotřebuje nutně k životu. Předpokládaný obnos toho, čeho se zřekl, pak poskytuje potřebným – a to je almužna. Mnozí postem obohatí i sami sebe. „Lidé si odpírají sladkosti, kávu, cigarety, alkohol, ale mohou si odpírat třeba i pomluvy, sledování některých televizních pořadů, které jsou ztrátou času… Kromě odříkání nebo sebeovládání mohou lidé o postní době udělat to, co je dobré a potřebné, i když se jim do toho třeba nechce… Mohou udělat například krůček ke smíření, jen krůček, protože smíření je proces… a tím obohatí sami sebe,“ přibližuje prezident Arcidiecézní charity Olomouc Bohumír Vitásek. Postní almužna a lidé, kteří se do ní zapojí, nesou dobro a světlo k lidem v nouzi. Podle Bohumíra Vitáska to má v tomto prostředí a dnešní době smysl. „Má smysl být dobrý a snažit se. A na jakoukoli zprávu o něčem špatném, můžeme odpovědět nějakou maličkostí dobra,“ dodává.

Prostějov: pokreslené postní krabičky

Prostějovští loni podpořili prostřednictvím postní almužny maminky samoživitelky, které pak mohly svým dětem zaplatit třeba obědy ve škole. Charita přidala i potravinovou pomoc a oblečení. Dále pomohla lidem bez domova či těm lidem, kteří se ocitli nečekaně v nouzi. Podle Víta Forbelského z Charity Prostějov se do Postní almužny zapojují i celé rodiny. „Že někteří rodiče vedou své děti k tomu, aby pomáhaly druhým v nouzi, je poznat už na postních krabičkách, které odevzdávají. Bývají třeba pokreslené od dětí. Ozdobí krabičky křížky nebo tam vykreslí nápady, komu by chtěly pomoci, například člověka na invalidním vozíčku,“ popisuje Vít Forbelský. 

Peníze z postní almužny pomohly i mamince samoživitelce, tentokrát na Valašskomeziříčsku. Neměla totiž dostatek peněz, aby mohla dětem zajistit všechny potřebné pomůcky do školy. „Ty pomůcky byly především ke studiu na učilišti. Kromě příspěvku jsme rodině nabídli ještě spolupráci s jednou z našich služeb.  Upozornil nás na ni kněz z našeho děkanátu. A také v tom je významný rozměr postní almužny - díky zájmu farníků se dozvíme o lidech, kteří potřebují pomoc a ostýchají se nebo ani nevědí, kde se zeptat…“ říká Tereza Olejníková z Charity Valašské Meziříčí.

Valašské Meziříčí: tipy kdo potřebuje pomoc

Pracovníci Charity nacházejí každý rok v postních krabičkách kromě peněz i konkrétní úmysly s tím kde a komu pomoci. „Každého z navržených potřebných vždy kontaktujeme, osobně navštívíme, a pokud projeví o pomoc zájem, provedeme u něho sociální šetření,“ pokračuje Tereza Olejníková s tím, že poté, co se pracovníci Charity Valašské Meziříčí seznámí se situací, příspěvky z almužny rozdělí.   

Loni pomohla Postní almužna ve Valašském Meziříčí a okolí i dalším maminkám s dětmi v tísni, dále lidem bez domova. „Pro lidi bez domova jsme často nakupovali léky a matrace do noclehárny. Velká část výnosu sbírky putovala také rodině, které vyhořel celý dům. Dále jsme podpořili volnočasové vzdělávací aktivity pro romské děti z klubu Zeferino či seniory v denním stacionáři, pro které jsme pořídili pomůcky rozvíjející kognitivní a motorické funkce,“ vyjmenuje Tereza Olejníková.

 

Vyškov: pomoc rodinám i hendikepovaným

Také Vyškovští myslí každý rok o postní době na druhé. Díky jejich příspěvkům tak tamní Charita pomáhala zejména rodinám v nouzi. „Některým rodinám hrozilo, že jim doma vypnou elektřinu či plyn, když nezaplatí splátku. Dále jsme podpořili rodinu, která potřebovala pořídit speciální nájezdové lyžiny, po kterých by se paní na vozíčku mohla dostat do auta. Jiným způsobem to nebylo možné a paní se tak vydávala pouze tam, kam zvládla dojet pomocí mechanického vozíku,“ uvádí za Charitu Vyškov Jitka Švejnohová.

Pomáhat mohou věřící i další lidé z řad veřejnosti i letos. Starobylý zvyk Postní almužna potrvá po celou dobu pustu. Postní krabičky pak lidé dobré vůle odevzdají zpátky v kostele či farnosti o Květné neděli (14. dubna).

Karolína Opatřilová, Arcidiecézní charita Olomouc