27. července 2017
ACHO
Celých 19 let. Tak dlouho stojí v čele Tříkrálové sbírky – největší charitativní veřejné sbírky v ČR Marek Navrátil, koordinátor sbírky a ředitel Charity Konice. Začátkem července jej za jeho dlouholetý přínos potřebným ocenila Česká biskupská konference. Pamětní medaili obdržel při Večeru lidí dobré vůle na Velehradě.
1) Tříkrálovou sbírku zná v Česku každý. Vy jste stál u jejího zrodu, vraťme se o devatenáct let zpátky - jaké byly začátky?
Na podzim roku 1999 dal otec arcibiskup Jan Graubner Arcidiecézní charitě Olomouc úkol, aby v rámci celé olomoucké arcidiecéze uspořádala Tříkrálovou sbírku. Navrhoval to už v předchozích letech, ale jevilo se to jako obtížně realizovatelné, a tak se to vždy nějak potichu přešlo a odložilo. Pak už ale asi otci arcibiskupovi došla trpělivost… Napsal tedy dopis, který byl vážnou výzvou. Tehdy si mě zavolal dřívější ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Jindřich Suchánek a dal mi řadu instrukcí a prvních nápadů a hlavně úkol zkoordinovat sbírku s farními a oblastními Charitami.
2) Sbírka tohoto ražení byla něco úplně nového, měl jste obavy?
Všichni jsme se dost obávali hlavně toho, jak to veřejnost přijme. Nicméně sbírku jsme společně připravili, myslím, velmi dobře jak po materiální tak organizační a propagační stránce a výsledek byl ohromující. Dali jsme charitativní rozměr již téměř zapomenutému lidovému zvyku a veřejnost to přijala a dodnes přijímá velmi pozitivně. I moje děti koledují u nás v Drahanovicích a zpětnou vazbu mám tedy úplně okamžitou a velmi autentickou.
3) Co přesně vaše práce obnáší a jak se vaše role v průběhu těch let koordinování Tříkrálové sbírky proměňovala?
Byl jsem diecézním koordinátorem, od roku 2014 pak celorepublikovým. Začněme ale od začátku… Protože se dosud v Česku nic tak velkého rozsahu nepořádalo, musel jsem napřed prostudovat zákony, co a jak musíme splnit, co všechno budeme potřebovat. Taky jsem si zakresloval plány, jak to všechno poběží apod. Po konzultacích s řediteli jednotlivých Charit začaly tvrdé přípravy, zásobování, propagace, servis médiím, požehnání koledníků… Pak proběhlo koledování, shromáždili jsme finance, doklady, vše jsme pak zkontrolovali a začali velmi precizně a dost přísně rozhodovat o využití peněz od dárců. Pak jsme průběh sbírky zhodnotili a navržená zlepšení zapracovali do příprav dalšího ročníku. No a tak to vlastně pokračuje pořád dokola celých těch devatenáct let, a to jak na diecézní, tak na celorepublikové úrovni. Nejdůležitější je sbírat nápady na zlepšení.
4) Co je pro Vás vždy po ukončení sbírky naplněním?
Nejvytouženější je pro mě vždy den, kdy končí koledování v terénu a kdy už se nemusím obávat nějakých rizik, které by mohly ohrozit koledníky. Hlavně třeba úrazy… Konec koledy je vždy úleva. Přínosné jsou pak schůzky a porady s koordinátory, kdy mám možnost ověřovat si, jestli nám třeba i nové praktické kroky pomohly. No a pak přichází takové ty zprávy, že „díky Tříkrálové sbírce se někde něco …“. To je většinou silný a motivující okamžik.
5) Je jistým naplněním po této záslužné práci i ocenění – medaile ČBK? Jak se jako čerstvě oceněný cítíte?
Kolegium našich biskupů je pro mě úctyhodná skupina významných mužů, mezi nimiž jsou i tací, kteří mě svými myšlenkami, knihami, promluvami, vystupováním, přednáškami a hlavně svým vlastním životem ovlivňovali a dosud mi pomáhají v orientaci na mé osobní cestě žité víry. Jejich ocenění si tedy logicky vážím. A jedním dechem ihned dodávám, že za Tříkrálovou sbírkou a jejími výsledky jsou desetitisíce velmi obětavých a pracovitých lidí, bez nichž bych nic nedokázal. I touto cestou to ocenění symbolicky posunuji mezi moje nejbližší spolupracovníky v Charitě Konice, Arcidiecézní charitě Olomouc, sekretariátu Charity Česká republika, k mým nadřízeným, mezi týmy diecézních koordinátorů, koordinátorů na Charitách, místní asistenty a do armády koledníků. Je třeba zmínit i všechny pracovníky Charity, kteří denně pomáhají tisícům potřebných především u nás ale i v zahraničí. Tříkrálová sbírka je také zrcadlem právě jejich práce a každodenního nasazení u klientů. Díky nim a jejich poctivému a odbornému výkonu je Charita důvěryhodná a Tříkrálová sbírka úspěšná. Cítím se hlavně poctěn tím, že mám možnost být součástí tohoto ohromného díla.
6) Našel jste pro medaili, třeba u vás doma, už nějaké vhodné místo?
Hned po převzetí jsem ji předal do rukou manželky, což bylo moje cílené gesto, za kterým je velká a upřímná vděčnost.
K ocenění gratuluje a za rozhovor děkuje
Karolína Opatřilová, ACHO
