Z RAFT kempu mladí "vypluli" na Ukrajinu
2. srpna 2017 ACHO

Z RAFT kempu mladí "vypluli" na Ukrajinu

Rajnochovice - Faru v Rajnochovicích zaplnilo přes čtyřicet mladých lidí. Přijeli na RAFT kemp, který každý rok pořádá Arcidiecézní centrum života mládeže. Jak se žije na Ukrajině a jak je možné v tamních podmínkách pomáhat potřebným, se 1. srpna dozvěděli od Vasyla Vasyliva z Arcidiecézní charity Olomouc. Své svědectví přijel do kempu vydat i vojenský kaplan Rostislav Strojvus, který se do besedy o Ukrajině také zapojil jako bývalý pracovník Arcidiecézní charity Olomouc.

Na RAFT kemp do Rajnochovic se sjeli mladí již počtvrté. „Protože je to křesťanský kemp, přespávají ve stanech, ve faře a jejím okolí pak pro ně pořádáme nejrůznější přednášky a workshopy, dále se účastní katechezí, modliteb a diskusí ve skupinkách,“ popsala dění na RAFT kempu jedna z vedoucích nebo-li „zádáků“ Jana Uhříková.

Program kempu zpestřují i zajímaví hosté. Ti přibližují, jak pomáhají potřebným a co vše musí zdolávat v prostředí, kde tito potřební přebývají. Mladí se tak dozvídají o pomoci prostitutkám, jaké to je ošetřovat a uzdravovat nemocné či co vše obnáší domácí hospicová péče. Z RAFT kempu někteří z nich „doplují“ až na Ukrajinu, a to při besedách s Vasylem Vasylivem a Rostislavem Strojvusem.

Směr Ukrajina

Ti zastupovali Arcidiecézní charitu Olomouc, kterou začátkem 90. let oslovily ukrajinské organizace, aby jim pomohla s velkým problémem – dětským bezdomovectvím. „Na Ukrajině byly velmi špatné podmínky v dětských domovech, na jednom pokoji přespávalo až osmnáct dětí, čelily šikaně a nedostatku jídla, protože když jim starší jídlo vzali, zkrátka se nenajedli. Proto mnohé děti z domovů utíkaly, sdružovaly se do dětských komunit a přežívaly na ulici,“ nastínil Rostislav Strojvus, který byl jako pracovník Arcidiecézní charity Olomouc u zrodu rozvojové pomoci na Ukrajině. Podle něj se děti živily krádežemi a prodejem drog, občas se jim naskytla možnost férového výdělku, např. umytí auta a podobně. Musely přežít.

„Jak byste tento problém řešili vy, popřemýšlejte,“ vyzval účastníky besedy současný koordinátor projektů na Ukrajině Vasyl Vasyliv.

Mladí začali hledat možnosti.

„Sehnal bych lidi, kteří pracují s dětmi, pak dům a někoho, kdo by to vše mohl zaplatit,“ přišel s prvním nápadem jeden z posluchačů, Michal.

Něco podobného se stalo i před léty v Bortnikách na západní Ukrajině. Vznikl tam dětský domov rodinného typu pro 25 chlapců. Bohužel tento domov nechtěl stát podporovat, zůstal zcela bez peněz a vedení tak hledalo možnosti, jak uživit 25 chlapců. „Co byste dělali vy na jejich místě?“ pobízeli zase přednášející své posluchače.

„Založil bych domácí farmu.“

„Já bych využil přírodní zdroje – sbíral houby, ovoce, rybařil bych.“

„A co pálit a pak prodávat pálenku?“ padl další, leč velmi odvážný, nápad. Přednášející jej shledali nevhodným.

„Mohli by rozebírat stavby na jednotlivé cihly.“ Ozval se jiný návrh. I takový druh práce by však desetileté děti neměli správně vykonávat. Přece jen je třeba chodit do školy, učit se…

A jak to s dětským domovem dopadlo? Arcidiecézní charita Olomouc nejdřív pomohla pořídit traktor, kombajn a zázemí potřebné k obhospodařování pole. Pak zaplatila lis, takže malí chlapci sbírali v sadě jablka a starší je lisovali v mošt, který pak byl k prodeji. „Přibyly ještě včelařství, malá farma s krávami na mléko, stolařství, autooprava. Dětský domov mohl být soběstačný. Nyní má dokonce i vlastní školu,“ pokračoval Rostislav Strojvus. Podle něj bylo na začátku 90. let na Ukrajině 150 000 dětí bez domova, nyní je problém zažehnán.

Bortniky však není jediné místo, kde Arcidiecézní charita Olomouc působí. Vasyl Vasyliv povyprávěl také o pomoci dětem ze sociálně slabých rodin v Lopatyně, dále o pomoci potřebným v Kolomyji a Ternopil. Oba muži seznámili přítomné i se situací na východě země, kde stále přetrvává válečný konflikt. Tamním obyvatelům se podařilo dodat potravinové balíčky, Charita podporovala i jídelnu Charity Mariupol pár kilometrů od nárazníkové zóny, kde se mimo jiné stravují i lidé, kteří museli prchnout z východu.

Zde si můžete prohlédnout fotogalerii

Karolína Opatřilová, ACHO