17. září 2024 Povodně

Je tu smutek, únava a velké vyčerpání. Potřebujeme dobrovolníky i materiální pomoc, zní z Jesenicka.

Charity v Olomoucké diecézi vypsaly materiální sbírku na pomoc nejpostiženějším oblastem v regionu. Děkují také za všechny finanční dary, které putují na národní sbírkový účet Charity na pomoc obětem povodní. Arcidiecézní charita Olomouc pomáhá na místech, která jsou z části stále nedostupná. Nefunguje základní infrastruktura, místní obyvatelé jsou na pokraji sil.

Potřebujeme dobrovolníky, nábor probíhá

V Bělé pod Pradědem se svítáním začíná úklid. Pomáhají hlavně dobrovolníci Arcidiecézní charity Olomouc a Charity Svitavy. Každá ruka je tu potřeba a tak přivítáme každého, kdo rád pomůže lidem, kteří přišli o mnohé… Nejvíce teď pomáháme s vyklízením a čistěním zatopených prostor. Pomoc potřebujeme ale také v Olomouci např. při příjmu či třídění materiálu ve skladech humanitární pomoci, s nakládkou a vykládkou, evidencí, administrativou apod. Přijímáme veškeré nabídky dobrovolné pomoci, a to jak od fyzických osob, tak organizací. Zároveň evidujeme poptávky po jakékoliv formě pomoci prostřednictvím dobrovolných aktivit. Kontaktní osobou je Stanislav Balík (Tel.: +420 705 866 944, email: dobrovolnici@acho.charita.cz).

Pod řízením krizového štábu reagujeme na potřeby lidí

V obci stále nefunguje elektřina, plyn ani vodovod. „To jsou základní a velmi podstatné věci. Až ty budou dostupné, bude tu hned snesitelněji,“ komentuje situaci Robert Neugebauer, místní pracovník Arcidiecézní charity Olomouc. Jedné rodině jsme ze svých zásob na žádost dodali elektrický generátor, protože její člen potřebuje občasnou podporu dýchání oxygenátorem. A to bez elektřiny nejde.

Řeka Bělá stále ve zvýšené hladině, byť stále klesá. Na některá místa se tak pořád nedá dostat. Také čerpání sklepů je obtížné, protože hladina spodních vod je stále vysoko. Musí se tak postupovat opatrně, aby nedošlo k poškození domů a narušení jejich statiky. „Pomoc běží také v sousedních obcích. Např. do České Vsi bylo dnes dodáváno nářadí na úklid a vysoušeče. Pomáhá se tam, odkud přicházejí konkrétní požadavky a kde už je to možné,“ doplňuje Robert Neugebauer. Nejen charitní pracovníci tak v terénu tyto potřeby lidí stále zjišťují v rámci sociálního šetření. „Probíhá to tak, že např. v Bělé dnes hasiči přiřadili konkrétní území jedné z neziskových organizací. Ta provedla monitoring oblasti a ze shromážděných požadavků se přes hasiče, konkrétně tedy krizový štáb HZS Olomouckého kraje, spárují požadavky a nabídky pomáhajících organizací a pak se ta pomoc realizuje. Včetně pomoci dobrovolníků, kteří sem dorazí,“ vysvětluje, jak v praxi funguje koordinace pomoci pracovník Arcidiecézní charity.

„Psycholog Hasičského záchranného sboru v pondělí večer zpřesnil místa úterního působení, takže jsme dnes zjišťovali potřeby a poskytovali intervence v oblasti Jesenicka, Šumperska a v Litovli. Děkuji Charitám Prostějov, Olomouc, Uherský Brod a Šternberk za uvolnění a vyslání svých pracovníků,“ doplňuje koordinátor pro mimořádné události Martin Zamazal. Charita vyslala 13 týmů po 2 osobách. 10 týmů působilo na Šumpersku včetně jednoho týmu intervenčního a 3 týmy v Litovli.

Charity v Olomouckém kraji vypsaly materiální sbírku

Především je teď potřeba materiální pomoc. „Ani to ale není jednoduše realizovatelné, protože doprava je složitá. Nelze se dostat úplně všude a navíc už vůbec ne nejkratší cestou. Naše obec je rozdělená na dvě poloviny, přičemž z druhé strany pomáhá Charita Jeseník. Tam je to ale také složité, protože město bylo zasaženo velmi citelně. Podél řeky Bělé jsou některé domy odříznuté od dopravy. Jakmile se bude zlepšovat doprava, bude se pomáhat i v místech, kam se nyní nedá dostat,“ popisuje Robert Neugebauer. Podle jeho informací v oblasti fungují hasiči, vojáci a se zásobováním pomáhají také vrtulníky. Nejdůležitější je, aby silnice zůstaly bezpečně průjezdné, ale je k tomu potřeba těžká technika.

„Dnes vyšlo sluníčko, to je člověku lépe, ale jinak je tu smutek, únava a velké vyčerpání. Na některých tvářích slzy. Místní lidé jsou zaskočení silou, jakou se povodeň projevila v místech, kde nikdy nic takového nebylo a to ani v roce 1997, který byl do teď považovaný za nejkritičtější,“ uzavírá Robert Neugebauer.