V diecézním středisku Arcidiecézní charity Olomouc se gratulovalo ženám v rámci dnešní oslavy státem uznaného významného dne, tedy Mezinárodního dne žen. Gratulace byla tentokrát trochu mimořádná. Kytičky, které rozdával ředitel pracovnicím, byly vyrobeny dětmi z Ukrajiny, které si je vyrobily v rámci podpůrného projektu psychologické podpory uprchlíkům.
„Využívám rád jakoukoli příležitost, udělat radost a také poděkovat za velmi obětavou práci, takže proč nevyužít i tuto. A kytička předaná ženě, tu radost dělá vždy,“ řekl k dnešní gratulaci Václav Keprt, ředitel ACHO. „Bylo to překvapivé a příjemné, když den začal takovýmto přáním,“ sdělila jedna z kolegyň „… a mě to opravdu až dojalo,“ přitakává další.
Předávané kytičky byly ale trochu mimořádné. Vyrobily je děti, které jsou zde jako uprchlíci. A přesně tyto kytičky si ke své gratulaci vybral ředitel ACHO. „Oni, to chtěli udělat jako jakési poděkování směrem k ženám tady u nás, a to se citlivě dotklo i mě samotného. Opravdu mě dojalo, že toto chtějí udělat a dát nám k dispozici“ vysvětluje své pocity Václav Keprt.
„Vyrobíme pro maminky s dětmi kytice z čerstvých květin a bonbónů. Aby děti mohly maminkám zazpívat nebo říci slova díků,“ vysvětluje popis arteterapické aktivity v rámci projektu EPIM, Nový život - psychologická podpora uprchlíků.
Cílem tohoto projektu, jehož jednou arteterapickou aktivitou byla i výroba dnešních kytiček, je podpora uprchlíků z Ukrajiny. Uprchlíky jsou v důsledku vojenského konfliktu, mají udělené speciální dlouhodobé vízum, resp. dočasnou ochranu, a to v místě jejich pobytu na území především Olomouckého a Zlínského kraje. Podpora a pomoc je zaměřena na poskytování psychologické podpory skrze různé aktivity a také na práci s dětmi uprchlíků i majority.
Vše je zaměřeno tak, aby docházelo k předcházení šikany na školách i mezi dětmi, byla posilována jejich odolnost a podpořeno nalézaní řešení při tomto typu jednání ze strany jak dětí, tak případně i institucí. Adaptační a integrační aktivity pro dospělé a děti jsou zaměřené na společné soužití s tzv. majoritou a zlepšení porozumění uprchlíků v daném, českém prostředí a naší kultuře.
Mezinárodní den žen (MDŽ), připadající každoročně na 8. března, je mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908, které usilovaly o volební právo žen. Svátek se rychle rozšířil, byť jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou obdobu Dne matek.
Od roku 1975 je svátek oficiálně uznán Organizací spojených národů a je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
V České republice se Mezinárodní den žen vrátil do kalendáře jako "významný den" v roce 2004. Předtím byl od sametové revoluce v listopadu 1989 opomíjen jako svátek zprofanovaný komunistickou minulostí. Z dob předchozího režimu měl totiž nepříliš pozitivní pověst – spíše, než ženy si ho tehdy připomínali funkcionáři, kteří pořádali podnikové oslavy, na nichž ženy dostávaly rudé karafiáty a utěrky.
Za rovnoprávnost a také např. i volební právo žen se od počátku samostatné ČSR zasazoval sám T.G. Masaryk. Masarykovo liberální smýšlení ovlivněné Stuartem Millem (především dílem Poddanství žen) a vliv jeho manželky Charlotty, která připomínkovala většinu jeho rukopisů, dopomohly tomu, že se o otázky práv žen opravdu zajímal. Samo za sebe hovoří i to, že Masaryk ke svému příjmení připojil i rodné příjmení své ženy – Garrigue. Ženská práva považoval za součást práv lidských. „Z těchto práv člověckých rodí se dále práva národní a jazyková, práva sociální a hospodářská […] a konečně kodifikují se již práva ženská a dětská (moderní právo rodinné),“ vysvětloval Masaryk (In: Ideály humanitní), jehož výročí narození jsme si připomínali 7. března (nar. 1850).
Mgr. Marek Navrátil
PR pracovník, koordinátor Tříkrálové sbírky
E-mail: 88Eo1Wd7cknDZ-4WH8pr5W7%WkvDRW7r