5. dubna 2022 Mimořádné události - články

„Volám z Ukrajiny, z města Buča, ze sklepa …“

Přinášíme Vám reportáž o jednom telefonátu, který ve světle posledních informací z Ukrajiny získal až tragický rozměr, ale zároveň se stal jedním ze střípků mozaiky reality a intenzivní pomoci Ukrajině.

„Nyní po zveřejnění záběrů z města Buča, ležícího těsně vedle Kyjeva, se mi v hlavě vybavila osobní vzpomínka na telefonát ze začátku března tohoto roku.“ vypráví ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt. Volalo mu neznámé ukrajinské číslo. Ozval se rozrušený ženský hlas. „Naprosto netuším, jakým způsobem ta žena našla moje číslo a proč volala právě mě.“ Paní prosila o pomoc s tím, že volá z úkrytu ve sklepě, kde se schovávají před ruskými vojáky. Byla bezradná a nevěděla co má dělat. Spolu s ní se tam ukrýval také její starý otec, diabetik. Sdělovala, že nemají jídlo a docházejí jim léky.

„Ptal jsem se jí, zda je možné někam dojít alespoň pro nejnutnější věci. Paní mi odpověděla, že jsou tam už několik dní a nemohou ven, protože Rusové střílejí po civilistech.“ Ředitel klopí zrak a po hlubokém nádechu pokračuje: „Vůbec jsem nevěděl co dělat.“

Nebral to na lehkou váhu a volal kolegům do Charity Ternopil, kde získal telefonní číslo na pracovníka Karitas Ukrajina v Kyjevě. Pan Anatolij z kyjevské Charity mu vysvětlil, že jsou ve stejné nebo velmi podobné situaci. Také byli v krytu a nemohli vycházet. Sdělil, že takových situací jsou bohužel tisíce a v daný moment jim nedokáží nijak pomoci. „Ptal jsem se ho, co tedy mohu paní vzkázat? Řekl mi, že máme říct pravdu. Že se k nim nemají jak dostat a potřebnou pomoc, i kdyby ji měli, nemohou do Buče doručit, protože je Rusy obklíčená a neprodyšně uzavřená.“ Nazpět se Václav Keprt už paní nedovolal. Jak to s ní dopadlo neví. Možná je jednou z obětí, ale zároveň doufá, že možná i s tatínkem patří k těm šťastnějším a přežili. 

„Přiznám se, že mě bylo strašně a dodnes to mám v sobě. Cítil jsem v tu chvíli obrovskou bezmoc a cítil jsem i vztek, a to jsem ještě netušil, co se za pár týdnů budeme dozvídat z médií. Říkal jsem si, že musíme udělat úplně všechno co jde, abychom pomohli.“ uzavírá ředitel ACHO.

Nezůstalo jen u slov a emocí. Do pomoci uprchlíkům je intenzivně zapojila celá struktura ACHO. Dle možností a místních požadavků všech dvacet sedm Charit i diecézní středisko ACHO. Zorganizovány byly finanční a materiální sbírky. Materiálních sbírek proběhlo již 60 a 18 dalších je plánovaných.

Klíčové pro uprchlíky je pochopitelně jejich ubytování. Ve 313 případech jej zabezpečila přímo Charita a počtu 2 350 osob ubytování pomohla zajistit zprostředkováním u jiných subjektů.

Jen potraviny byly do dnešního dne distribuovány 5 632 osobám. Další materiální pomoc jako hygienické potřeby, oblečení, spacáky, karimatky, lůžkoviny apod. dostalo již více než sedm tisíců osob. Finanční pomoc obdrželo 117 uprchlíků.

Další pomoc spočívá v doprovodech na úřady (560 osob), zprostředkovávání tlumočení (680 případů) nebo pomoc při zajištění zaměstnání (134 osob).

ACHO pro KACPU Olomouckého kraje provozuje sklad materiální pomoci (mimo potraviny). Vedle provozu tohoto skladu byly vypraveny desítky zásilek pomoci, které cestovaly přímo na Ukrajinu, povětšinou přímo dle požadavků tamních partnerských Charit a dalších organizací, se kterými Charita již dlouhodobě spolupracuje.

Dlouhodobé spolupráci ze strany ACHO se těší chlapecký dětský domov v Bortnykách. Z důvodu špatné bezpečností situace byli všichni chlapci z domova evakuováni do České republiky. Na jejich další podpoře se zejména vedle Obce Loukov podílí také ACHO a místně příslušná Charita Bystřice pod Hostýnem.

"Válku neumíme zastavit, ale můžeme pomoci mírnit utrpení konkrétních lidí a dávat jim tím naději. I přes těžkosti a problémy nepolevujeme.“ sděluje Václav Keprt.

(Pozn.: Reportáž vychází z přepisu rozhovou a z dat o realizované pomoci k 5. 4. 2022. Aktualizovaná data najdete ZDE. Pokud potřebujete konktérní pomoc nebo pomoc nabízíte, popis našich aktivit a konkrétní kontakty na kompetentních osoby naleznete ZDE)