28. prosince 2019 ACHO

Koledníci mají požehnání. Vyrazí na cestu jako kdysi Tři králové do Betléma

Hranice - Vydat se na cestu, hledat Boha, zanechat po sobě dobro… To vše mají společného urození Tři králové, kteří se přišli poklonit narozenému židovskému králi do Betléma, a také tisíce koledníků, kteří v korunkách či turbanech vyrazí do jednotlivých domácností s Tříkrálovou sbírkou. Víc jak 200 z nich dostalo v sobotu 28. prosince požehnání od biskupa Josefa Nuzíka v Hranicích. Tříkrálová sbírka může začít (1. – 14. ledna 2020).

Před kostelem Stětí sv. Jana Křtitele postávají Jan, Anna a Magdalena. Všichni tři v barevných pláštích a s korunkami na hlavě. Přijeli z Hluzova. „Na Tříkrálové sbírce se mně líbí, že při koledě zpíváme a taky rozdáváme lidem radost. Na některých je ta radost i vidět – usmívají se, další nás chválí. Na žehnání jsme ale poprvé. A je to takové zajímavé, vidět, že nás králů je tolik…“ usmívá se nejstarší Magdalena.

V kostele svítí vánoční stromky a zní jímavý zpěv, všude plno. V předních lavicích září bílé, jindy zlaté nebo barevné koruny, někteří králové mají na hlavě zdobené turbany. Přítomné vítá ředitel hranické Charity Jan Hegar. Slavnostní mše s žehnáním koledníkům může začít.

Mši svatou celebruje biskup Josef Nuzík. Připomíná, že právě v Arcidiecézi olomoucké vyšli do ulic koledovat pro potřebné první charitní králové. Bylo to před jednadvaceti lety, o rok později se sbírka rozšířila do celé České republiky. „Arcibiskup Jan patří mezi ty, kteří myšlenku tříkrálového koledování u nás vyzkoušeli a zavedli ji. Dnes u nás koledují tisíce koledníků, kolik jich vůbec je? To by nám mohl říct náš nejvyšší kněz, otec Mirek,“ přemítá biskup Josef.

Do popředí přichází prezident Arcidiecézní charity Olomouc Bohumír Vitásek. Je opravdu vysoký. „V diecézi koledovalo na 24 000 koledníků, když připočteme i ty, kteří skupinky doprovázeli. V celé republice to bylo téměř 90 000 koledníků,“ upřesňuje.

„Vidíte, to je opravdu velké dílo,“ uznává Josef Nuzík „a vám, kteří jste se na tuto službu dali, patří velké poděkování.“

Hledat, objevit to pravé „bohatství“

Ze současnosti se posuneme o více než dva tisíce let zpátky. Jsme v Betlémě, kam zrovna přicházejí Tři králové. Podle biskupa Josefa je obdivuhodné, že se vydali na tak dalekou cestu. Urazili tisíce kilometrů, aby hledali narozeného židovského krále. „A to je pro nás poučení. Dnes jsou lidé jiní. Čekají, až Bůh přijde za nimi. Čekají, že je najde a zodpoví jim jejich otázky, že jim dá to, co si přejí… Tři králové se ale sami vydali najít Boha, narozeného židovského krále. A tím nám ukazují, že je dobré vydat se na pouť. Člověk tak ukazuje Bohu, že ho hledá, že ho má rád a že ho potřebuje k životu. Tak schválně, koledníci, byl od vás někdy někdo na pouti?“

„My jsme byli na Hostýně,“ ozve se z předních lavic.

„No ano, tam se chodí často, není to daleko. A kde byli ještě další? Třeba až v Lurdech, v Římě nebo kde?“

„Na hřbitově.“ Ozve se další odpověď. Přestože ji chlapeček říká se vší vážností, přítomní se pousmějí.

Zanechat stopu, dobro...

Tam, kde se Tři králové objevili, způsobili rozruch. Něco velkého ve světě se muselo stát, když přišli z daleka a přinesli vzácné dary - zamýšlí se biskup. „Také vy zanecháte svou stopu u lidí, které navštívíte. Dáte jim vědět o tom, že Ježíš žije a že skrze lásku k Ježíši chceme pomoci druhým lidem. Když odněkud odcházíme, ať už je to odkudkoliv, máme se snažit, aby po nás zůstalo dobré…“ pokračuje Josef Nuzík a neváhá přiblížit další myšlenku z příběhu Tří králů. Tři králové byli bohatí a moudří a přesto se vydali na cestu. „Nestačilo jim totiž pro život bohatství, hledali a toužili po nekonečném Bohu, tak to říká papež František. Mnoho lidí sní a touží po tom, aby měli víc peněz, větší dům, aby mohli cestovat a Tři králové toto vše měli a jejich srdce toužilo po nekonečném Bohu. Je totiž ještě jiné bohatství,“ říká biskup a myšlenku rozvádí v dalším příběhu – o karavaně, která putuje pouští v nesnesitelném horku a došly jí zásoby jídla i vody. Jediné, co najde, jsou drahokamy. Ty ale žízeň neuhasí…

Ať je Kristus světlem na vaší cestě k lidem

A nastává slavnostní chvíle. Požehnání. Koledníčci se zvednou z lavic a míří blíž k oltáři. Je jich více než 200, přišli Hraničtí, ale přijeli také děti a mladí z Velké, ze Zábřehu, Zborova, Crhova, Valašského Meziříčí, Radotína, Drahotuší, Uherského Hradiště a dalších měst a vesniček. Nad jejich korunkami a šustícími pláštíky rozevře biskup Josef ruce a žehná. „Bůh nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla, aby nás upevnil ve víře, naději a lásce. Ať vaše koledování provází svým požehnáním. Kristus se zjevil světu jako světlo svítící v temnotách, ať je světlem na vaší cestě k lidem, abyste jim o Kristu vydávali svědectví. Kristus je světlem světa, jak to poznali také mudrci od východu, ať také vás dovede do světla věčné radosti. Požehnej vás a všechny přítomné věřící všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý. Jděte ve jménu Páně…“

Dveře kostela se otevřou a na náměstí zavlají desítky plášťů. Je to síla, tolik dobrých duší, těch, kteří za pár dní půjdou dům od domu a budou koledovat pro lidi v nouzi. Ještě společné foto, a pak proudy králů zamíří do nedaleké sokolovny. Charita Hranice tam pro ně přichystala občerstvení, hudební vystoupení, žonglování a další zábavu. „Děti si tu například můžou vytvořit placku s motivem Tříkrálové sbírky. Stačí si vybrat obrázek, který si připnou tak, jak je, nebo si jej vybarví,“ říká koordinátorka akce Radka Andrýsková a ukazuje bezpočet obrázků. Jsou mezi nimi figurky Tří králů, koruna, čepice, zvoneček, betlém nebo třeba i animovaná postavička Goofy. „Stačí si vybrat,“ pousměje se Radka Andrýsková.

Sedmiletý Vašík z Valašského Meziříčí si vyrobil hned dvě placky. Na jedné je koruna a na druhé logo Charity s 20. výročím. „Placku s korunkou dám mamce a tu s výročím si připnu na triko. Mohl bych si ji vzít i na koledu. Chodím jako král už od malička,“ říká chlapec.

Děkujeme všem našim koledníkům, kteří každý rok vyrážejí za jakéhokoliv počasí k lidem, aby pomohli potřebným, aby nabídli možnost udělat dobrý skutek a také rozdávali radost. Přejeme jim šťastnou cestu…